V duchu si procházím celý úsek cesty. Až na menší bloudění za Kobylnicama,které nešlo minout, protože se tam zdálky ozýval hluk diskošky, šauklů,nebo co a kde   jsme zapomněli odbočit na Šlapky a pokračovali po cestě na Dvorska to bylo celkem v pohodě. Na té silnici se nás sešlo kupodivu několik skupinek zbloudilců. Viděli jsme před sebou na dosah rozzářená světla teplých domovů v Brně, kde se normální lidé pomalu ukládali ke spánku a dohadovali se kudy dál.Nakonec jsme se rozhodli nevracet a vydali polňačkou zleva kolem lesa a mezi zahrádkami do Šlapek dorazili.Tam jsme slepě dali na vůdcovské schopnosti dřívějšího účastníka, který nás perfektně provedl celou dědinou (vlastně už je to město - abych někoho neurazil) a neomylně zavedl na konečnou trolejbusu.Tam jsme se divili, kde je kontrola.Jistě nemusím připomínat Murfyho zákon, že návod se čte úplně nakonec, až selžou všechny ostatní možnosti.Mobilem jsme se dovolali pomoci.Doušek teplého čaje osvěžil a milé slovo potěšilo i když jsme měli za sebou pouze necelou pětinu cesty i s blouděním.

Další úsek cesty po prokličkování se Podolím byl v pohodě. Tam jsem se oddělil od skupiny, která překročila Říčku a šla po druhém břehu a pokračoval po osvětlené silnici do Mariánského údolí a dál stále po pravém břehu k Muchovce.Za vodou na druhém břehu jsem sledoval poblikování čelovek Za Muchovkou na mostě jsem se opět setkal se 4 člennou skupinkou a pokračoval dále. Tento úsek cesty znám důvěrně až po Spálenisko. Občas ho absolvuji v opačné směru na kole nebo na běžkách.Ovšem v odpočinkovém tempu s posezením U jelena a na Muchovce. Pokračovali jsme mně neznámým sestupem do Bílovic (já chodívám k sokolovně po silničce kolem hájovny u Resslova pomníku).Po příjemném osvěžení jsme pokračovali notoricky známým úsekem přes Útěchov do Vranova, kde nás odchytla tajná kontrola a dál k Jelínkovi. Cestou jsme nemohli ovšem nechat bez povšimnutí knihu na Zavíravé. Měl jsem sice pokušení zkontrolovat taky knihu na Babím lomě, ale nechal jsem si ji zajít. U jelínka jsme se dohadovali, kudy dál. Já vím, že pod Babím Lomem je ještě jedna křižovatka , kde se dá odbočit,ale nikdy jsem tam nešel. Nakonec jsme odbočili  hned u jelínka. Kus šli po tuším zelené a pak odbočili vpravo.Kromě toho,že jsem zakopl o vzpříčený klacek a udělal rybičku z kopce jsme dorazili v poklidu do České, kde potěšila teplá snídaně v podobě párku.Na ten velkej rohlík se mně sbíhali sliny.Ačkoliv jsem předtím vypil 2 hrníčky čaje, vyschlým krkem jsem ho protlačil jen se sebezapřením. Po dekorování na polochodce jsme v nezměněné sestavě (Jirka v modrým tričku, Jarek v oranžovým a ještě 2 nadupaní mladíci znalí cesty- viz foto ) vyrazili po červené a pak po žluté Pod Sychrov.Tam už to byla pro mě známá parketa, cestu na Babu a dál přes Jinačovice, Senařov 3 kříže  R.+H. studánky prakticky až k autodromu znám, je příjemné vědět co tě čeká, že nebudeš nikde bloudit. Ale na tom stoupáku na louce do Senařova mně nebylo dobře,ten mě stál dost sil.Přestože bylo asi teprve 9 hod., začlo se ukazovat, že nám bude asi pěkně horko. Na tom odpočívadle se studánkou pak odpadli ti mladíci a už jsme je od té doby neviděli.Jeden měl už delší dobu dobu problémy při sestupech- asi puchýře.